Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| cely_clanek [2009/12/21 10:12] – vytvořeno Adam Voldán | cely_clanek [2010/01/24 20:22] (aktuální) – Adam Voldán | ||
|---|---|---|---|
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| Grandess Jorasses, 4208m.n.m., Walkerův pilíř – Via Cassin, 6A0, 13 srpen 2009, 13:00, čas výstupu 60 hodin, dva bivaky, Martin Laštovička(Lašta z Hořovic), Honza Srp (Pumpa ze Zaječova). | Grandess Jorasses, 4208m.n.m., Walkerův pilíř – Via Cassin, 6A0, 13 srpen 2009, 13:00, čas výstupu 60 hodin, dva bivaky, Martin Laštovička(Lašta z Hořovic), Honza Srp (Pumpa ze Zaječova). | ||
| + | {{: | ||
| Do Chamonix jsme přijeli nad ránem. Pár hodin spánku na parkáči u zubačky a ráno kontrola podmínek v domě horských vůdců. Počasí má vydržet a podmínky jsou dobré, jen horní třetina stěny má být ještě pod ledem, ale tam už to je prej dobrý. Tak teď už musíme jen vyrazit ;-), během hodiny balíme a stojíme frontu na vláček na Montenvers. Snažíme se minimalizovat a odlehčit batohy jak to jen jde, ale i tak jsou na zádech znát. Pro úplnost, 2 lana, 15 expresek, 2 sedáky, 2 skobky, 2 šrouby do ledu, pár smyček, cepíny, mačky, každej jednu větrovku navíc, rukavice, 2 žďáráky, | Do Chamonix jsme přijeli nad ránem. Pár hodin spánku na parkáči u zubačky a ráno kontrola podmínek v domě horských vůdců. Počasí má vydržet a podmínky jsou dobré, jen horní třetina stěny má být ještě pod ledem, ale tam už to je prej dobrý. Tak teď už musíme jen vyrazit ;-), během hodiny balíme a stojíme frontu na vláček na Montenvers. Snažíme se minimalizovat a odlehčit batohy jak to jen jde, ale i tak jsou na zádech znát. Pro úplnost, 2 lana, 15 expresek, 2 sedáky, 2 skobky, 2 šrouby do ledu, pár smyček, cepíny, mačky, každej jednu větrovku navíc, rukavice, 2 žďáráky, | ||
| Ve 12:00 nás vláček vyplivnul na konečné u ledovce Mer de Glase. Davem turistů se skoro nemůžeme protlačit. Házíme pohledy na Petit Dru, neuvěřitelnou 1100 metrů vysokou žulovou jehlu, před pár lety ji vylezli Petr Resch a Honza Míka – výborný výkon. Pak se stěna ale trochu otřásla, shodila pár set tun kamení a od té doby se stěna kvůli padajícímu kamení neleze. Chvilku obdivujeme, ale času je málo a tak rychle sbíháme dolů na ledovec a pochodujeme dál na chatu Leschaux. Jak ledovec putuje dolů do údolí a ve spodních partiích taje, odkrývá celou historii lezení. Všude kolem je docela slušnej bordel – kusy plachet, staré lyže, helmy, konzervy, různé konstrukce i boty. Napadají nás otázky jako třeba komu tyhle věci asi patřili. Nebo za jakých okolností se dostali až sem? Lašta cestou málem přidává svůj díl! Trochu zalaškoval s trhlinou a odřel si koleno (myslel že doskočí a tam kam doskočí bude roztátej sníh. …Nebyl – zachránili ho rychle vystrčený lokty ;-))) pak už nelaškoval Odbočili jsme na ledovec Leschaux a po chvilce za skalním ostrohem se před námi vynořila hradba Grandess Jorasses, s nejvyšším vrcholem Point Walker - náš cíl. 1200 metrů vysoká stěna, začíná ve výšce 3000 a končí ve 4208m nad mořem. Oba zvedáme brady ze země, ještě chvilku okukujem a raději přidáváme do kroku. Na chatu přicházíme asi už ve 4 odpoledne, ale stejně je tam beznadějně plno. Dostáváme tedy stan deky a místo vedle heliportu. Jen co stan postavíme začal kolem stěny kroužit vrtulník a my máme možnost sledovat záchranu družstva ze stěny – to ještě netušíme, že za dva dny budeme mít výhled mnohonásobně lepší. Ještě poslední kontrola směru výstupu, večeře a jdem spát. | Ve 12:00 nás vláček vyplivnul na konečné u ledovce Mer de Glase. Davem turistů se skoro nemůžeme protlačit. Házíme pohledy na Petit Dru, neuvěřitelnou 1100 metrů vysokou žulovou jehlu, před pár lety ji vylezli Petr Resch a Honza Míka – výborný výkon. Pak se stěna ale trochu otřásla, shodila pár set tun kamení a od té doby se stěna kvůli padajícímu kamení neleze. Chvilku obdivujeme, ale času je málo a tak rychle sbíháme dolů na ledovec a pochodujeme dál na chatu Leschaux. Jak ledovec putuje dolů do údolí a ve spodních partiích taje, odkrývá celou historii lezení. Všude kolem je docela slušnej bordel – kusy plachet, staré lyže, helmy, konzervy, různé konstrukce i boty. Napadají nás otázky jako třeba komu tyhle věci asi patřili. Nebo za jakých okolností se dostali až sem? Lašta cestou málem přidává svůj díl! Trochu zalaškoval s trhlinou a odřel si koleno (myslel že doskočí a tam kam doskočí bude roztátej sníh. …Nebyl – zachránili ho rychle vystrčený lokty ;-))) pak už nelaškoval Odbočili jsme na ledovec Leschaux a po chvilce za skalním ostrohem se před námi vynořila hradba Grandess Jorasses, s nejvyšším vrcholem Point Walker - náš cíl. 1200 metrů vysoká stěna, začíná ve výšce 3000 a končí ve 4208m nad mořem. Oba zvedáme brady ze země, ještě chvilku okukujem a raději přidáváme do kroku. Na chatu přicházíme asi už ve 4 odpoledne, ale stejně je tam beznadějně plno. Dostáváme tedy stan deky a místo vedle heliportu. Jen co stan postavíme začal kolem stěny kroužit vrtulník a my máme možnost sledovat záchranu družstva ze stěny – to ještě netušíme, že za dva dny budeme mít výhled mnohonásobně lepší. Ještě poslední kontrola směru výstupu, večeře a jdem spát. | ||
| Ani jsme se pořádně nerozvalili a už zvoní budík. Je 1:30 ráno a Lašta dělá, že neslyší, ale nedal jsem mu šanci. Vylezeme ze stanu a .... na ledovci už pochoduje několik světýlek. Rychlou snídani – jíme ještě do zásoby, a mažem. Jde to docela dobře, jen jednou jsme se práskli na ledovci, takže nás předběhli i poslední němci. Vlastní lezení začíná v 6 ráno. První dvě dýlky jsou v ledu, asi 50° a potom už po skále. Sledujeme němce. Nástup je fakt hroznej, je dost rozbitý, lehký lezení, ale spousta volných bloků a málo možností pro tutový jištění. Každou chvíli letí šutry od těch co si přivstali, jako fakt to docela hvízdá. Naštěstí “nejlepší“ zásah jde do batohu. Asi v 10 ráno dolézáme do koutku. Charakter se mění, skála je kompaktnější, | Ani jsme se pořádně nerozvalili a už zvoní budík. Je 1:30 ráno a Lašta dělá, že neslyší, ale nedal jsem mu šanci. Vylezeme ze stanu a .... na ledovci už pochoduje několik světýlek. Rychlou snídani – jíme ještě do zásoby, a mažem. Jde to docela dobře, jen jednou jsme se práskli na ledovci, takže nás předběhli i poslední němci. Vlastní lezení začíná v 6 ráno. První dvě dýlky jsou v ledu, asi 50° a potom už po skále. Sledujeme němce. Nástup je fakt hroznej, je dost rozbitý, lehký lezení, ale spousta volných bloků a málo možností pro tutový jištění. Každou chvíli letí šutry od těch co si přivstali, jako fakt to docela hvízdá. Naštěstí “nejlepší“ zásah jde do batohu. Asi v 10 ráno dolézáme do koutku. Charakter se mění, skála je kompaktnější, | ||
| - | + | {{: | |
| + | {{: | ||
| Dál ještě chvilku běžíme a je tu 75m zářez. Chytám se i skob, beru co mi přijde pod ruku a moc se s tím neseru – začíná se připozdívat a bude nutno najít místo na bivak – což podle nákresu je možno o asi ještě 5 dýlek výš, kam dolézáme už za tmy. Průvodce píše “dobrý bivak ve sněhu“ = dost ukloněná úzká polička se sněhem a ledem. Vykopali jsme si sedátko ve sněhu, vlezli si do žďáráku, | Dál ještě chvilku běžíme a je tu 75m zářez. Chytám se i skob, beru co mi přijde pod ruku a moc se s tím neseru – začíná se připozdívat a bude nutno najít místo na bivak – což podle nákresu je možno o asi ještě 5 dýlek výš, kam dolézáme už za tmy. Průvodce píše “dobrý bivak ve sněhu“ = dost ukloněná úzká polička se sněhem a ledem. Vykopali jsme si sedátko ve sněhu, vlezli si do žďáráku, | ||
| + | {{: | ||
| + | {{: | ||
| + | {{: | ||
| Lezeme dál, přebalili jsme batohy na těžkej a lehkej – lehkej má vždy ten vepředu. Po několika dýlkách ve stínu dolézáme na hřeben, následuje 7 překrásnejch dýlek na hřebeni a už se zase začíná připozdívat. Tady nás předběhlo ještě družstvo horských vůdců – dali Walkera za jeden den !!!! Od místa bivaku a police, kterou nahoře spíše tušíme, nás dělí ještě 4 mixové dýlky za 6. Jsme v poslední třetině stěny a ke slovu přichází mačky, cepíny a skála politá ledem. Lašta vyrazil první, Jde to pomalu, skála je hodně lámavá, ledu občas jen slabá krusta, ale alespoň jsou bloky přimrzlý k sobě. Štand, výměna a jdu do čela, prej už to bude lehčí. Jak jsem to přelez nevím, furt sem hulákal dávej pozor, k…, do …. Na konec dýlku dolejzám už za tmy. | Lezeme dál, přebalili jsme batohy na těžkej a lehkej – lehkej má vždy ten vepředu. Po několika dýlkách ve stínu dolézáme na hřeben, následuje 7 překrásnejch dýlek na hřebeni a už se zase začíná připozdívat. Tady nás předběhlo ještě družstvo horských vůdců – dali Walkera za jeden den !!!! Od místa bivaku a police, kterou nahoře spíše tušíme, nás dělí ještě 4 mixové dýlky za 6. Jsme v poslední třetině stěny a ke slovu přichází mačky, cepíny a skála politá ledem. Lašta vyrazil první, Jde to pomalu, skála je hodně lámavá, ledu občas jen slabá krusta, ale alespoň jsou bloky přimrzlý k sobě. Štand, výměna a jdu do čela, prej už to bude lehčí. Jak jsem to přelez nevím, furt sem hulákal dávej pozor, k…, do …. Na konec dýlku dolejzám už za tmy. | ||
| Z vysněnýho bivaku jsou jen dvě malý poličky, každá tak na půl zadku, vítr foukal jako prase, výška 4000 nad mořem. Zafixovali jsme jištění, připravili žďáráky, | Z vysněnýho bivaku jsou jen dvě malý poličky, každá tak na půl zadku, vítr foukal jako prase, výška 4000 nad mořem. Zafixovali jsme jištění, připravili žďáráky, | ||
| - | + | {{: | |
| + | {{: | ||
| Konečně ráno, vyvalili jsme se ze žďáráků. Vařit nešlo, stále fouká, snažíme se dostat někam do závětří. Zároveň však ale musíme dál na vrchol. Není důvod trávit ve stěně více času než je nutné, a také už začínáme cítit únavu.Asi 150m pod vrcholem MUSÍME vařit - jsme vyprahlý, že to už dál nejde, potřebujeme vodu. Uvařili jsme si dva kastrólky s bujónem a valíme dál. Lezem už spíš v automatickém modu, poslední dýlka je zase neuvěřitelně rozbitá skála, najednou je ale všechno za námi, Jistím 3m pod vrcholem, aby si Lašta vychutnal pocit vítězství 8-). | Konečně ráno, vyvalili jsme se ze žďáráků. Vařit nešlo, stále fouká, snažíme se dostat někam do závětří. Zároveň však ale musíme dál na vrchol. Není důvod trávit ve stěně více času než je nutné, a také už začínáme cítit únavu.Asi 150m pod vrcholem MUSÍME vařit - jsme vyprahlý, že to už dál nejde, potřebujeme vodu. Uvařili jsme si dva kastrólky s bujónem a valíme dál. Lezem už spíš v automatickém modu, poslední dýlka je zase neuvěřitelně rozbitá skála, najednou je ale všechno za námi, Jistím 3m pod vrcholem, aby si Lašta vychutnal pocit vítězství 8-). | ||
| + | {{: | ||
| + | {{: | ||
| Nahoře jsme si poklepali pazourou, na hodinkách máme 1odpoledne a sypem dolů. Sestup vede přes point Whymper a po hřebeni dolů. Na konci hřebene slanit doprava na ledovec, přešlapat kousek po ledu na další hřebínek a po něm zase dolů. a pak po ledovci na chatu a dolů do Itálie. Nám se na chvilku zatáhlo, tak si dáváme o dvě slanění víc a na hřebínek se vracíme až dole. V devět večer jsme byli na chatě v Itálii. Večere, pivo, a koma. Ráno už jen pochod do Courmayeru a stopování přes tunel do Chamonix. Tam už naprostá pohoda, na parkáči kámoši z Jičína, v supermarketu jsme koupili vínko, večer se schroupli a ráno (v poledne) valíme domů LOL | Nahoře jsme si poklepali pazourou, na hodinkách máme 1odpoledne a sypem dolů. Sestup vede přes point Whymper a po hřebeni dolů. Na konci hřebene slanit doprava na ledovec, přešlapat kousek po ledu na další hřebínek a po něm zase dolů. a pak po ledovci na chatu a dolů do Itálie. Nám se na chvilku zatáhlo, tak si dáváme o dvě slanění víc a na hřebínek se vracíme až dole. V devět večer jsme byli na chatě v Itálii. Večere, pivo, a koma. Ráno už jen pochod do Courmayeru a stopování přes tunel do Chamonix. Tam už naprostá pohoda, na parkáči kámoši z Jičína, v supermarketu jsme koupili vínko, večer se schroupli a ráno (v poledne) valíme domů LOL | ||
| Tak čus, Pumpa | Tak čus, Pumpa | ||
