Máš chvilku?

Vole, tak jdem na to.

Tak se pohodlně usaď, vezmi si ručník…

Ahoj Petře, místem tvého narození je Litvínov, severní Čechy, takže z toho plyne hned první dotaz. Jak jsi se dostal k lezení a k našemu oddílu HO Loko Beroun?

Ty debile, jsem z Hořovic. Tam jsem se odstěhoval, když mi byl druhý rok, takže znova….

Dobře, oprava redakce…

Ahoj Petře, dozvěděl jsem se o tobě, že jsi vyrůstal v Litvínově, čili severních Čechách, takže z toho plyne hned první dotaz. Jak jsi se dostal k lezení a k našemu oddílu HO Loko Beroun?

Zdar pičo. V Litvínově jsem to měl kousek do hor, tak že se ze mě od malička stával horal, a po přestěhování do našeho krásného kraje, jsem zašel do Lokotky, že bych se chtěl přihlásit do oddílu, tam se mě ujmul takovej malej, zrzavej pán a už to šlo…, od tý doby jsem nevystřízlivěl.

Jaké byly začátky tvého lezení v Čechách? Kam jsi jezdil za lezením?

Začátky mého lezení, spíše bych řekl moje první ochutnávka hor, byla v létě 1992, kdy jsem vycestoval s tátou do Dolomit… tam mě uchvátil svět hor… začal jsem číst(hltat) veškerou literaturu… takové klasiky jako Kuchařovo Deset velkých stěn, od Raka K2, Horolezectví z blízka a třešnička byla kniha Mirka Šmída Ze života horolezce….rok na to jsem začal masturbovat a číst i jiné věci…těžko dostupné LEO a NeiReport.

Většina lidí dnes preferuje lezení na umělých stěnách a bezpečné sportovní lezení. Co je pro tebe větší cíl? Fyzicky extrémně náročná, ale bezpečná cesta, nebo psychicky náročné lezení s větší možností rizika?

Myslím si, že je to dneska už docela rozdělený… spoustu lidí leze jenom na umělkách, jdou si zaposilovat, bez většího rizika… každej z nás raději leze tam kde je bezpečno. Já spíše jezdím do hor a tam těch faktorů je spousta… počasí, špatný jištění, ledovec, umět vůbec žít nějak v přírodě, dlouhé odloučení od žen (to je asi nejhorší), smradlavej spolulezec, málo piva… takže na tvojí otázku odpovím… psychicky náročné lezení s nějakým rizikem.

Kdy se u tebe začala formovat touha podívat se do vyšších, hor než jsou ty české?

České hory a skály jsou krásné, do konce života by tu měl člověk co lozit …..ale jednoho krásného slunného dne jsem potkal v našem Skaláku (Alkazar-Srbsko) jednoho klučinu, Kubu Maráška, a po nějaký době jsem si k sobě našli cestu a dnes jsem nerozlučná dvojka, a jako jedni z mála z našeho oddílu, se věnujeme i vyšším horám.

Výlety do hor nejde podnikat jen tak s někým, to všichni víme. Kdy jsi zjistil že parťák s kterým chceš něco podnikat a kterému bezmezně důvěřuješ, je právě Kuba?

Hned další den jsem se vožrali jak zákon káže v kempu v Srbsku, a tam už bylo jasný, že Himálaje jsou placatý a že nás nic nezastaví. Rok jsem spolu hodně a intenzivně lezli, poté proběhlo naše první soustředění, myslím, že na Fatře a snad i Tatry… neumím si to prostě ty moje hory bez Kuby nějak představit…i když jezdím i s lidma z Mladý Boleslavy, nebo pár akcí jsme podnikli i spolu, ale na velkou akci bych asi bez něj neodjel (možná jo  možná dojel).

Kam všude ses už podíval a jaké úspěchy a neúspěchy máš za sebou?

(obrovskej smích)

Alpy a Tatry….hodně piva……..Kavkaz - to nebyla moc podařená akce, nějak nám nebylo dobře, já jsem došel jenom na Elbrus, dali jsme nějaké treky a Kuba měl obrovské zdravotní problémy, kde jsem se o něj v docela vysoké nadmořské vejšce staral a odmítnul místní zdravotnické zařízení a do Motola už málem nedojel ……hodně piva…….Pamir a Pik Lenina - krásnej měsíc dovolené, kde se nám docela zadařilo, ale vrcholu jsem nedosáhli a já si vyzkoušel i horskou nemoc……….hodně piva….a dvě akce v Peruánských Andách - asi nejlepší lezení mého života…lezli jsem na Huascarán, Chopicalqui, Pisco, Ishinca, Ranrapalca, za výstup na Ranrapalcu jsem dostali v roce 2012 ocenění Výstup roku v HO Loko Beroun a nesmím zapomenout na dva kurva těžké treky Alpamayo-Santa Cruz a Huyahuash pod Siula Grande….a hlavě se mi pořád tlačilo sperma na mozek.

Útok na vrchol zabere jen zlomek z celkového času expedice, jak trávíš zbytek času v době příprav, máš nějaké oblíbené činnosti?

Příprava…no tak hlavně v klidu posedět v hospodě…jinak se snažím běhat… cca 200 - 250 km měsíčně, nějaký lezení (i když teď jsme měl rok v háji koleno, takže to nebylo nic moc) a hlavně zimní hory, běžky, přechody hor, lezení v Tatrách… a relax??? Chlastám a souložím.

Tvůj tréninkový plán mě také zajímal, nicméně myslel jsem přímo během expedice.

Během expedice hodně čtu, koukáme na filmy a trošku, hodně, moc, mega chlastáme… teda když se nám něco povede vylézt… jinak ono bejt ve dvou lidech na jedný expedici dva měsíce, to je docela náročný… hlavně kde… sakra kde masturbovat… to je ta nejhorší věc…

Jak si umíš užít úspěch v lezení? Máš nějaké rituály, které v případě úspěchu děláš? Zapálíš si doutník nebo tak něco?

Rituály?? No spíš velká úleva, když už člověk nemusí dál… člověk je v takovém divném opojení… ale dá se to přepít alkoholem, a do konce i do pozvracení… doutníček, ten si taky dám, i když jsem nekuřák, a pak se jdu oholit…

Hory člověku hodně dají, ale také hodně vezmou, co ti daly a co vzaly?

Daly mi spoustu přátel a komunitu ve které se cejtim dobře, člověk nebude vzpomínat na to jakou měl televizi, nebo auto, ale co v životě prožil, zažil a s kým… Vzaly?? Nervy v konečkách prstů… po omrzlinách… několik večerních zpráv, hasičskej bál, ujel mi autobus, a prožil jsem dva rozchody….

Čeho si z toho, co ti lezení přineslo do života, vážíš nejvíce?

Asi to, že život neni jenom o lezení a trajdání po horách, ale může to být jeho velká součást…

Co ty a zranění z hor a skal?, vyhýbají se ti, nebo je přitahuješ?

Zatim jsem měl jeden pád na Srbsku, docela bolestivej, trochu mě habruje koleno, jinak jsem zažil horskou nemoc i s krásným otokem mozku, halucinacema, pochcánim, zvracenim a všim, co k tomu patří… nejvíc zranění jsem si přivodil cestou z hospody

Předpokládám, že svoje výlety musíš něčím dotovat, čím se živíš? Kde bereš peníze na expedice? Je to náročné?

(smích)

No… dotuju… prachy zas asi nejsou takovej problém…, kdo chce někam vyrazit, tak si za tim cílem jde a prachy se vydělaj… horší je to s časem… máme nějaké sponzory (Jarda Jágr to neni, ten dotuje ODS)… Pracuju ve firmě, která se zabývá klimatizací a vzduchotechnikou… chtěl jsem točit porno, ale vydělám si dost, takže nemusim.

Máš nějaké konkrétní plány do budoucna? Nebo alespoň sny, které by sis rád splnil?

Co se týče hor, tak bych chtěl vylézt nějaký 7000 v Pamiru, něco dalšího pořešit v Andách…, a můj sen je Nanga Parbat… jezdit na čundry se svojí holkou, možná i by mohl přiletět čáp, a hodně běhat a lozit…..

Ví se o tobě, že máš poměrně slušnou slovní zásobu, kolik myslíš, že procent z toho, co vypustíš z pusy, by se dalo najít ve slovníku spisovné češtiny?

Myslím, že všechno… většinou to jsou slušná slova, já je jenom trouchu zabarvuji, ale máš pravdu… mám i svoje novotvary… a ty tam nejsou. Obohacuji český jazyk.

Také se o tobě ví, že máš kladný vztah k ženám a ony k tobě, jak se vypořádáváš na expedicích s jejich absencí, jak už jsi nakousl v úvodu?

Mizerně……..trpim jako pes. Občas vyběhnu nahej ze stanu a vyju na měsíc… je to hrozný, mít narvaný koule tou hnusnou hmotou, která nejde ven.

Co ty a včely?

Apis mellifera - včela medonosná, a dál???

To umíš z hlavy nebo sis to teď někde našel?

Jsem vystudovanej ekolog, něco znám.

Děkuji za zodpovězené otázky, některé byly poměrně osobní, o to víc si toho vážím. Na závěr ti řeknu postupně 10 slov, a ty mi na to odpovíš první, co tě napadne, ok? Připraven?

Připraven.

Místo

Paluba

Předseda

Koala

Kopec

Přemek Podlaha

Alkohol

Já

Láska

Cindy Crawfordová

Domov

Hobit

Kamarád

Penis

Jídlo

Ženy

Mirek Dušín

Kuba Marášek

Resch

Malej, ale šikovnej.

Díky, bylo to s tebou opravdu vyčerpávající, snad to někdo ocení Tak hodně zdaru v tom každodenním zmaru.

Taky děkuji za rozhovor, a jak říkal klasik… hlavně se neposrat.

Ty hovado… a doufám, že to bude bez cenzury.

Uvidíme… — Michal Mestek 2013/04/12 17:04